Pravda je relativní. Popírá to jen hlupák nebo někdo, kdo neví co pravda je.

"Jen to, co jsi sám prožil, můžeš považovat za pravdu, vše ostatní jsou domněnky" Sw. Reinish

Vždyť i to, co jsme považovali za etalon pravdy, fyzikální zákony, se ukazuje, že ani ty neplatí všude a vždy.

Citát výroku Marca Aurelia, který zde uvedl pan Korecký, je přesný. A od té doby, co Albert Einstein zformuloval obecnou a speciální teorii relativity, je zřejmé, že žádná skutečná či absolutní pravda neexistuje. Co platilo v určitém momentu, je už v dalším poněkud jinak, ale ani to není přesné, protože čas je kontinuální. Jediné, co máme k dispozici, je poznávání a pak poznání, které je třeba stále upřesňovat.

Dobře napsáno.

Doplním, že více pravd může být v situaci, kdy problematiku vidíme jen z malé části a pak může být více dílčích pravd podle úhlu pohledu. Úplná pravda by měla tyto dílčí pohledy zahrnovat, klasika je vlnová / částicová povaha světla. Ovšem kdo se do krve hádá o pravdu, málokdy mu jde o oblast falzifikovatelných vědeckých tvrzení.

Sousloví milosrdná pravda se nepoužívá, nicméně lze pravdu formulovat (a dávkovat) tak, aby byla pro druhého skousnutelná (patří sem i zámlka), nebo jí druhého mlátit jako klackem po hlavě.

Závěrem krásný bonmot Karla Čapka: Co je mi po pravdě, když ji nemá já!?

Cokoli slyšíme, je názor, nikoli fakt. Cokoli vidíme, je úhel pohledu, nikoli pravda.“ — Marcus Aurelius