Já kdysi byl v Arkutinu, kde bylo všechno hezké a harmonické, dokud se trochu neobrátil vítr a nepřifoukl nám na pláž z Burgasského překladiště ropu v podobě asfaltových koulí, které moře vyvrhlo a pláž a slunce roztopilo. Rozteklému asfaltu nebylo snadné se vyhýbat, protože na pláži se skrýval pod pískem a ve vodě se vyhnout nešlo, takže jsme chodili domů jako po brigádě u těžní věže. Ale jak říkám, jinak to bylo hezké.