Chudáci tramvajáci aneb zrušte to tlačítko

Nároky na řidiče tramvají neúměrně stoupají. Prosím, uvolněte jim normy a zrušte to zelené tlačítko, působí jen komplikace.

Jezdím hromadnou dopravou v Praze občas, přesto jsem si zakoupil Lítačku a roční kupon, abych nemusel shánět lístky či psát sms. Ze své strany plním povinnosti vzorně, neobtěžuji spolucestující nadměrným hlukem, smradem, ani nečistotou. Dokonce i ve svém pokročilém věku a zdravotním stavu (mám dvakrát operovanou páteř, ale bolí to pořád) tu a tam pustím sednout staršího kolegu cestujícího. Prostě jsem bezproblémový uživatel.

Ovšem stihnout normu na opuštění vozu, dnes ve dvě hodiny odpoledne v tramvaji číslo 10, na zastávce Vychovatelna, jsem prostě nezvládl. Vstal jsem přesně po zastavení vozu a přestože jsem seděl kousek ode dveří, po stisknutí zeleného tlačítka na otevření dveří, se souprava opět rozjela. Fakt to nezvládnu za půl vteřiny, nejsem olympionik. Prosím, zrušte ta zelená tlačítka, vím, že se trochu víc ošoupou dveře, ale my to stejně všechno zaplatíme. Nepomohlo ani znamení nouze, které jsem okamžitě stisknul, řidič hbitě vypálil na další zastávku, kde mne již vypustil.

Chtěl jsem se ho zeptat, co to mělo znamenat, ale dozvěděl jsem se, že na mě nemá čas a že ho nemám obtěžovat. Prosím tedy Dopravní podnik, aby nastavil normu na vystupování alespoň na dvě vteřiny, to už nějak dám. A zrušte ta tlačítka a otevírejte dveře dokořán, v tomto počasí je to celkem příjemné, na klimatizaci kašlete, dříve jsme to bez ní také vydrželi. Ano, mohl jsem stát připravený u dveří a tlačítko mít stisknuté od předchozí zastávky. Jednou jsem to udělal, tramvaják zabrzdil tak prudce, že jsem si zlomil ruku. Mám prostě smůlu v dopravních prostředcích hromadného rázu. Ale přece nebudu jezdit autem, když už mám tu Lítačku.