Ve dvoudenním zajetí barev a šílenců

29. 07. 2019 15:15:55
Když mne žena lákala na odpočinkové dvoudenní soustředění, netušil jsem, co všechno nás čeká. Ona si ten čas užila náramně. A já?

„Co si mám vzít s sebou?“ Staral jsem se asi zbytečně naléhavě.

„Jen kartáček a náhradní oblečení,“ odbyla mne manželka, a dál pěchovala hromady nezbytností do zavazadel. Nakonec jsme odcestovali jihozápadním směrem, a pro jistotu jsme přibalili dvě matrace, aby bylo pohodlíčko. Na místo určení jsme dorazili po dvou hodinách kličkování divokými serpentýnami, kdy se dělalo špatně už i kývacímu pejskovi na zadním okně. Přivítal nás zcela jiný svět, tvořený dřevostavbami. Tedy recepcí, mnoha chatkami, a společenskou místností. Tam už na nás čekala naše lektorka.

Jako u správného mučení, nám nejprve ukázala všechny nástroje. Štětce, barvičky, voskovky, akvarely, křídy, pastely, akrylové barvy. A také papíry, plátna, rámy, palety, ukázky a návrhy, a také svoji dosavadní tvorbu.

„Ty jsi dorazila kamionem?“ Zeptal jsem se překvapeně u hromady rozličných předmětů.

„Ne, normálně vlakem,“ odpověděla tázaná, a pak vytáhla z kufru rychlovarnou konvici, kávu, čaj a cukr, také smetanu v prášku a krabici perníčků. „Dá si někdo lehké občerstvení?“

Celkem jsme byli v kurzu čtyři. Jeden nádherně nadšený muž středního věku, který jásal nad každou novinkou, kterou lektorka vytáhla ze svých zavazadel. A pak žena s lehce prokvetlými vlasy, vegetariánka, co za dvě hodiny oslaví svoji padesátku. No a my dva. Obsadili jsme chatku určenou třiceti lidem, a počali se rozmýšlet, co budeme tvořit.

Muž měl jasno, musí namalovat štít. Erbovním znamením má být lev. Hořící lev. Žena si vybrala růži. Temně fialovou, s drobnými kapičkami rosy. Manželka se rozhodla pro malbu malebných leknínů. A já? Já musel vydržet do jedenácti, než otevřou hospodu a dám si pivko a jídlo. Bane, rozhodl jsem se, že na plátno namaluji ústřední obrázek pro moji novou knihu.

Vybral jsem si pro svoji tvorbu akrylové barvy. Ani nevím proč. Asi pro jejich jásavost a hravost. Jsem přesně takový. Nejprve jsem si tužkou na papír načrtl rozvržení jednotlivých objektů a pak se rovnou vrhl na chudáka plátno. První tuba mi vyprskla na moje oblíbené kraťasy a já zařval, jako raněné zvíře, a zbytek kurzu s sebou trhl. Každý měl svoji čáru jinak dlouhou. A začali mne lehce nenávidět.

Vyplácal jsem na plátno všechny barvy, co byly k dispozici. Lektorka mne peskovala, že používám mnoho materiálu, a nic nepomáhala moje obhajoba, že to nekryje. Prý mám tvořit ve vrstvách, a vždycky počkat, až ta první uschne. Hrůza. Nerad čekám. Nesnáším fronty. Mrzelo mne, že jsem si nevybral pastelky, ty neschnou. Konečně jedenáctá. Beru hůl a běžím do restaurace, kde se majznu o ceduli, že dneska mají otevřeno až od půl dvanácté. Jsem na pokraji zhroucení, a nemůže za to moje cukrovka. Potupně se vracím do společenské místnosti, kde pokračuji v tvorbě.

Nakonec se o půl jedné, protože zapomenu na hlad a žízeň, vypotácíme na oběd všichni. Účastníci kurzu si po cestě živě vyměňují názory, chválí si dosavadní tvorbu, jen o té mé milosrdně mlčí. Nechtějí, abych upadl do ještě hlubší deprese. Oběd byl celkem klidný, pokud pominu způsob objednávání, kdy si na jednom místě přečtete, co mají, musíte informaci uložit do hlavy (případně zachytit na papír nebo mobil) a pak na druhém místě nahlásit množství a druhy porcí. Obdržíte číslo, které si musíte zapamatovat, až na vás zahulákají, že je to hotové. Vaří tu dobře. Na výběr z několika piv. Žádný důvod k nespokojenosti. Jen ta pauza trvala děsně krátce, a umělečtí šílenci se opět chtěli vrátit do dřevěné mučírny.

Odpoledne proběhlo naprosto stejně. Moje žena domalovala lekníny, a vrhla se na nahatou ženu, o které tvrdila, že se jedná o akt. Za dobu, co jeden umělec zvládl pokrýt barvami část plátna, měla ona namalované obrázky tři. Jako Stachanovec. Na druhou stranu musím uznat, že výsledek byl vždy ohromující. V jednu chvíli chtěla žena, co malovala růži, svůj výtvor rozšlapat a pak se vrhnout do vln Berounky. Naštěstí je málo vody a patrně by si pouze natloukla.

Navíc jsme s ní oslavili její kulatiny, a to ženě poněkud vrátilo ruměnec do tváří. Částečně i proto, že dostala pořádného hobla, a bouchli jsme šampus. To udělalo zase radost mně. Nakonec jsem domaloval své dílo, upatlaný jsem byl až za ušima a dost jsem se těšil na večeři. Bohužel začalo pršet, a já si jídlo užíval s mokrými zády. Prostě divočina.

Po večeři zase do pilné práce. Byl jsem unavený, a také si moje záda potřebovala odpočinout. I ulehl jsem na připravenou matraci a jako miminko usnul. Nevadilo mi světlo, ani vůně olejů a terpenýnu. Najednou jsem se probudil, a spatřil, jak se umělci chystají do hajan. Bylo půl druhé v noci. Šílenci. Manželka namalovala dalších šest obrázků, muž měl připravený ideový námět, a žena pomalu končila se svojí růží. Lektorka prováděla šustění se suchým štětcem, který neustále namáčela do oleje, aby ho pak pečlivě osušila, a zase mohla šustit po plátně. Výsledkem byl překrásný Leonardo. Nebo někdo takový.

Druhý den jsem vykonal nezbytnou procházku po ostrově. Všude se válela mlha a také spousta poházených vodáků a vodáčat. Volali na sebe svoje ahoj, a vařili si čaj k snídani. Na recepci se také podávají snídaně. Od osmi do jedenácti. Ovšem ta fronta hladovějících mne odradila od toustu či nožek párku. Raději jsem hladověl, a těšil se na jídlo v restauraci od jedenácti. Vrátil jsem se z procházky do společenské místnosti, kde se již opět malovalo. Jako nějaká manufaktura, co musí dohnat plán.

Na dotaz, zda si také nechci něco namalovat, jsem zavrčel, že už mám všechno hotové, a vyrazil jsem na průzkumnou výpravu mimo ostrov. Na nedaleké návsi na mne vykoukla figurka šachového pindíka v nadživotní velikosti. Už jsem podobného někde viděl, ale vůbec jsem netušil, co to znamená. Tady byla přidělaná cedule, na které byla mapa a ta ukazovala, že v okolí Karlštejna je celá sada bílých i černých šachových figur. Dají se obejít, sbírat razítka a užít si trochu jiné zábavy. Zde mělo být ono místo s razítkem ve Společenském domě, ale ten je již dlouho uzavřený. Nesmutnil jsem ovšem a vyrazil za další figurou do Třebaně Hlásné. Tam jsem získal herní plán i první razítko. Jen obsluha kroutila hlavou, že tuhle hru tady hráli přede dvěma roky. Vůbec mi to nevadilo, a těšil jsem se, až se doma podívám na internet.

Započal jsem s návratem. Částečně i proto, že manželka mne bombardovala textovkami, kde jsem, a zda nepotřebuji zavolat sanitku. Je starostlivá. Ve společenské místnosti se nezměnilo prakticky nic. Jen přibyly další a další malby. Dali jsme si oběd, a pak se vrátili k tvorbě. Vzal jsem si nejměkčí tužku a namaloval velký obrázek Šachová partie před rozjásaným stadionem, snad pod vlivem nové hry, kterou již dva roky nikdo nehraje. Nakonec jsem ještě namaloval jeden obrázek. To bylo na základě nápisu na tubě. Karlovi se tímto omlouvám. Pak už jsme se sebrali a vrátili se zase zpátky, do civilizace. Celou cestu jsem ženě vyprávěl, jak jsem si nejraději maloval ve škole pod lavicí na piják, a dostával za to poznámky.

Autor: Petr Binder | pondělí 29.7.2019 15:15 | karma článku: 15.03 | přečteno: 341x

Další články blogera

Petr Binder

Všechno je drahé. Proč?

Drahota téměř všeho je všudepřítomná a může za to, jak už to tak bývá, několik rozličných okolností. Některé můžeme ovlivnit, jiné prostě nemůžeme. Tedy možná nemůžeme.

19.1.2023 v 10:28 | Karma článku: 18.20 | Přečteno: 583 | Diskuse

Petr Binder

Potraviny za ty nejlepší ceny? Ne, děkuji.

Objevil jsem nový obchod, kde se pyšní nízkými cenami. Jsem vyhlášený kolenovrt a tak mne nabídka obchodu silně zajímala. Nakoupil jsem zde spoustu dobrot za směšné ceny. Ovšem doma mne žena nepochválila, že jsem tolik ušetřil.

10.1.2023 v 13:04 | Karma článku: 22.52 | Přečteno: 1236 | Diskuse

Petr Binder

Kdo to neumí bez dotací, nemá podnikat

Dotace. Slovo, které vyvolává emoce, zpravidla záporné. To proto, že na dotaci dosáhne pouze někdo. Ostatní jsou znevýhodněni. A prakticky všichni se na dotace skládáme. Je lhostejné, z jakých zdrojů ty dotace jsou vypláceny.

9.1.2023 v 11:28 | Karma článku: 24.79 | Přečteno: 471 | Diskuse

Petr Binder

Kouzlo vína

Pijete víno? My si příležitostně dáme. Víte, že i víno může ovlivnit vaši náladu a to nejen alkoholem? Víno je totiž kouzelný nápoj, srovnatelný s harfou v hudbě.

6.1.2023 v 12:01 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 240 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 17.23 | Přečteno: 228 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 142 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 19.50 | Přečteno: 259 | Diskuse
Počet článků 174 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1039

Petr Binder alias poutník Hroch.

www.petrhrochbinder.cz

Autor různých knížek v sérii Putování Hrocha, které pomáhají a pak knížek v pevných vazbách. Byl jsem nechtěné dítě beze jména, Osmý příchod syna, Udělám z tebe milionáře a Království v rámu.

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...