Noc po revoluci
Probudil jsem se uprostřed noci. Pln nepokojného napnelismu. Částečně jsem se ho zbavil na toaletě, ale přece jen mnoho přetlaku v mém těle zůstalo. Události posledních dní, všechna ta očekávání, zklamání. Geneticky modifikovaní strava, chemicky upravená voda. To všechno mne vyhnalo do temné noci. Napsal jsem lístek, že se brzy vrátím, aby spokojeně oddechující rodina neměla strach, rychle a potichu se oblékl a vyklouzl z vyhřátého bytu v podkroví.
Už za prvními dveřmi na mne čekal noční chlad. Z bláznivého nápadu jsem však nevycouval. Jen si vrazím novou čapku více přes uši a známou cestou se dopotácím na nejbližší zastávku tramvaje. Snad pojede nějaký noční spoj. Během čekání sleduji, jak tu mátožně projíždějí vozy taxislužby. Čas od času mne ozáří modré majáky: někdo se ocitl ve větší tísni, než já. Hledím do temných oken okolních domů a počítám, kolik lidí spí klidně ve svých postelích.
Přijíždí jednolodní koráb, je přece snížená poptávka po přepravě. Vyškrábu se po třech schodech a usednu na zadní červenou sedačku. Je tu příjemné teplo a odér nedávno vypitého alkoholu. Dveře se zavřou a my, tedy já, řidič a čtyři další, vyrazíme směr Bulovka.
Po dvaceti minutách přerušované jízdy, kdy do prostoru nastupují další a další cestující, aby ti první mohli někde vystoupit, přijde i má chvíle a já opustím tramvaj na Václavském náměstí. Musím se podívat, co zbylo ze včerejší manifestace a koncertů. Napilno tu mají technici a metaři. Cukrová budova Národního muzea důstojně shlíží, stejně jako Myslbekův kníže, na hbité pracovníky, co rozebírají techniku a ukládají ji na správné místo, aby mohla opět sloužit demokracii.
Ve chvílích klidu, kdy neprojíždí tramvaj, počišťovací vůz či policie, jasně slyším zvuky listopadu. Možná je to jen odraz mnohokrát přehrávaných dokumentů na youtube. Slyším hlas Kryla, Kubišové, Gotta i Havla. A mnohatisícovou ozvěnu z náměstí. I cinkání klíčů a šustění státních vlajek. Lidé byli spojeni jednou nadějí. Snad chtěli totéž. Nebyli rozděleni, jako nyní. Ve svobodě a demokracii. Měli jednoho tyrana, jednoho společného nepřítele, kterého je možno pojmenovat. Přestože tomu tyranovi mnozí pomáhali a živili ho. Jak vlastně vypadá svoboda, ptali se mnozí a báli se. A jiní je uklidňovali a chlácholili, že všechno bude dobré. Že se nemají čeho bát, protože jsou v dobrých rukách.
A národ se uklidnil, těšil se na svobodné volby, novou vládu a prezidenta. Na Vánoce. Národ se těšil na klid, mír a svobodu. Pak se bouřlivé vody zdánlivě uklidnily a boje se z ulic a náměstí přemístily do budov. Zákopová válka o moc a peníze. Národ byl nadšený, že má klid. Koupil si hračku v podobě Kupónové knížky a hrál si na investora a opět se těšil na jistotu desetinásobku. Možná někdy v této době se národ naučil věřit novodobým nesmyslům. A to mu zůstalo dodnes. Z bližního se stal blíženec; nikdo už nedokáže říci, jak se zachová v mezní situaci.
Opouštím Václavské náměstí a přes Můstek, kde je pupek světa, to projdu ulicí 28. října na Národní třídu. Včera jsem to záměrně nestihnul: bylo tu plno, až přeplněno. Nemám rád fronty a tlačenice. Raději si to odpustím nebo nechám na jindy. Věřím, že ještě bude příležitost. Nyní je tu klid a volno. Zapálím poslední svíčku z těch, co každý rok zapaluji na různých místech v Praze. Znovu a znovu si usilovně přeji, abychom dostali konečně rozum. A také odvahu dělat věci správně. Aby pro nás čistota a pravda byla životním mottem a ne prázdnou floskulí.
Přeji si, abychom vylezli ze svých děr, kde se strachujeme, aby nebylo hůře. Ono vždycky může být hůř. A pokud nebudeme aktivní, i bude. Protože ten, kdo to nemyslí dobře, je vždy aktivní a vymýšlí, kde by zase škodil. Přeji si, aby ti, co se svobodně rozhodli, že nás budou demokraticky zastupovat, přijali veškerou odpovědnost a přistupovali k řešení praktických otázek s maximální pokorou a vědomím dobrého hospodáře. Přeji si, aby slova dostala správné významy: aby se lež a nenávist stala archaismem, který nikdo nepoužívá.
Procházím kolem Národního divadla, k Vltavě. Zastavím i na plácku, kterému říkají náměstí. Mám rád to srdce. Je symbolické, velké a plné naděje. Vzpomenu si i na jemně sebeironického, vždy poněkud pochybujícího pana prezidenta.
Pohlédnu na Pražský hrad. Je chladný. Máme to, co si zasloužíme. Alespoň tohle nám neustále říkají a my kýváme. Vždyť přece máme demokracii a svobodu. Kývání ještě není zakázané. Jiné věci a činnosti už ano. Na všechno je nějaký zákon, nařízení, směrnice či vyhláška. Jen ne na slušnost. Ten základní sociální zákon, který by nám měl být vlastní, je neustále porušován, zašlapáván a křiven.
Asi se vrátím domů pěšky. Mám příliš mnoho myšlenek, než abych spokojeně usnul. Opravdu si tohle všechno zasloužíme a na nic lepšího nemáme?
Petr Binder
Všechno je drahé. Proč?
Drahota téměř všeho je všudepřítomná a může za to, jak už to tak bývá, několik rozličných okolností. Některé můžeme ovlivnit, jiné prostě nemůžeme. Tedy možná nemůžeme.
Petr Binder
Potraviny za ty nejlepší ceny? Ne, děkuji.
Objevil jsem nový obchod, kde se pyšní nízkými cenami. Jsem vyhlášený kolenovrt a tak mne nabídka obchodu silně zajímala. Nakoupil jsem zde spoustu dobrot za směšné ceny. Ovšem doma mne žena nepochválila, že jsem tolik ušetřil.
Petr Binder
Kdo to neumí bez dotací, nemá podnikat
Dotace. Slovo, které vyvolává emoce, zpravidla záporné. To proto, že na dotaci dosáhne pouze někdo. Ostatní jsou znevýhodněni. A prakticky všichni se na dotace skládáme. Je lhostejné, z jakých zdrojů ty dotace jsou vypláceny.
Petr Binder
Kouzlo vína
Pijete víno? My si příležitostně dáme. Víte, že i víno může ovlivnit vaši náladu a to nejen alkoholem? Víno je totiž kouzelný nápoj, srovnatelný s harfou v hudbě.
Petr Binder
Má setkávání se Svatým Otcem
Kolikrát se člověk potká s papežem? Stokrát, pokud je vysokým církevním hodnostářem. Několikrát, pokud má štěstí. Já jsem se s Benedictem potkal osobně pouze třikrát. Dnes naposledy.
Petr Binder
Také vám už přišla ta děsně důležitá obálka?
Nemyslím obálku s dalším zvýšením záloh na energie, případně nějakou tu obálku s neodolatelnou nabídkou čehosi. Dnes jsem v naší poštovní schránce objevil šedozelenou obálku s kandidáty na nového prezidenta ČR.
Petr Binder
Také lžete dětem?
Potkal jsem muže, který nestydatě lhal svým dětem. Chvilku jsem ho pozoroval, a pak se rozhodl, že jeho lži vyvrátím, a vše uvedu na pravou míru. Lhát se přece nemá.
Petr Binder
Náhražko!
Poprvé jsem se setkal s náhražkou v dětství. Říkali tomu imitace a já vůbec netušil proč. Od té doby utekla hromada vody ve všech řekách, a náhražky potkávám na každém kroku. Sám už kolikrát nevím, co je originál.
Petr Binder
Hudební fašisti
Každé pondělí máme kytarový dýchánek. Hraje se, a povídá. Poslední dobou se nám to tak nějak vymklo z rukou. Začíná jít o svobodu. O život.
Petr Binder
Jako vejce vejci
Vejce. Taková běžná součást našich životů. Co trápení nám již způsobila. Kolik lidí již zemřelo pro vejce a díky vejcím. Až po nich opět sáhnete v obchodě, uvědomte si jejich individualitu.
Petr Binder
Lékař chladnokrevně zmasakroval medvídka
Skutečný případ se odehrál v ordinaci mého praktického lékaře. Dnes mi o tom podala svědectví otřesená sestřička, která se obává i o svého medvídka.
Petr Binder
Musíme tam všichni
Dnes jsem byl na pohřbu kamarádky. Dlouho jsem se rozmýšlel, zda mám na hřbitov vůbec jít. Ovšem, potkal jsem tam hromadu rozličných lidí, které spojovala jedna věc.
Petr Binder
Pravda? Jaká pravda?
Slýchávám, že pravda není jen jedna, ale že jich je povícero. Zdá se mi to nepěkné vůči té čisté pravdě, která je pravděpodobně pouze jedna, jen se to prostě někomu nehodí do krámu.
Petr Binder
Ve dvoudenním zajetí barev a šílenců
Když mne žena lákala na odpočinkové dvoudenní soustředění, netušil jsem, co všechno nás čeká. Ona si ten čas užila náramně. A já?
Petr Binder
Tetování
Máte nějakou kérku? Líbí se vám tetování? Jaké motivy a na které části těla? Nebo si myslíte, že tetovaní jsou pouze námořníci a trestanci?
Petr Binder
Není buchta jako buchta
Máte rádi buchty? Já moc ne, nejsem na sladké, přesto mám diabetes. Ovšem buchty hýbou nejen sociálním prostředím na všech frontách.
Petr Binder
Dobrý den, máte zmrzlinu?
Je horko, poměrně značné horko. A tak něco chladného přijde vhod. Třeba taková báječná zmrzlina. Díky Marco Polo
Petr Binder
Babička v nesnázích
Běžná situace. Babička hlídá svá vnoučata. Pak děti odejdou do školy, a babička má chvíli volna. Vejde do dětského pokoje, otevře dveře skříně, a pak začíná boj s časem.
Petr Binder
Je nejvyšší čas na chřestění
Máme tu červen, pomalu končíme. Ještě několik týdnů, a zase bude na rok utrum s čerstvým chřestem. Budeme odkázáni na zmrazené či zavařené zásoby. Ale ruku na srdce, není to ono.
Petr Binder
Půl litru vody za dvě stovky
Je to normální? Možná za to může dlouhodobé sucho. Přesto si tuhle lehkou předraženost denně koupí tisíce z nás.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 174
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1041x
www.petrhrochbinder.cz
Autor různých knížek v sérii Putování Hrocha, které pomáhají a pak knížek v pevných vazbách. Byl jsem nechtěné dítě beze jména, Osmý příchod syna, Udělám z tebe milionáře a Království v rámu.