Zkusil jsem skopové střívko, ale latex je latex

Fascinují mne staré postupy. A nejsem sám. Proto oživujeme stará řemesla. Někdy se to ovšem prostě zvrtne.

Už jsme vychytali různé postupy. Umíme péct lahodné placky, zvládneme čerstvý sýr i máslo stloukáme. Meleme mouku na velkém kamenném mlýnku.

Minulý týden jsme dělali zabijačku a proto jsem měl doma hromadu střev a střívek. I skopová na párečky. Dodali mi je krásně zabalená, nasolená, vysdíraná.

Po práci mi zbylo několik metrů střev a tak mne napadlo vyzkoušet, jak se cítili milovníci v dávných dobách. Z této zkušenosti mám několik zásadních závěrů.

Není dobré konec střívka nechat zašpejlovaný, nejvíce protestovala partnerka.

Lepší je u dělat uzlík. Ovšem musíme udělat nejméně dva, protože má tendenci se rozvazovat. Čím více uzlíků – spokojenější partnerka.

A nejdůležitější. Střevo je potřeba několikrát dobře proprat před použitím. Ta sůl vážně děsně pálí.