Po burčáku, jakkoli po(d)vedeném a vyrobeném z roztodivných surovin, tu máme další vinařský svátek a to příchod Svatomartinského vína. Konečně si budeme moci přiťuknout sklenkou jiskřivého vína z letošní sklizně.
Vybrat si můžeme z bílých vín, růžových, červených, ale i klaretů (což je bílé víno z modrých hroznů).
Mnozí z nás dodržují pravidla a tak lahve se Svatomartinským otevřou skutečně až ve středu, ovšem dá se to udělat i jinak, aby se koza nažrala a vlk zůstal celý. Prostě se to víno stočí do lahví s označením Mladé víno a je po starostech.
Tradice praví, že tato mladá vína by se měla vypít do Velikonoc, tedy těch následujících. Ovšem několikrát se mi podařilo ochutnat Svatomartinské i archivní. Naposledy jsem takové dostal od jednoho amatérského kuchaře, během soutěžení v pořadu PROSTŘENO.
Svatomartinská a všeobecně mladá vína mne baví. Jsou hravá a bezstarostná. Ne, jako dnešní doba.
Ostatně, jsem rád, že nečekáme až na svátek Kateřiny nebo Ondřeje, to by mělo mladé Beaujolais náskok, protože to se otevírá třetí čtvrtek v listopadu. Takhle jsme francouzům o týden vypálili rybník.
Přeji vinařům, aby se jim letošní víno podařilo, surovina je prý skvělá. A aby se nesnažili podvádět a v lahvích bylo skutečně to, co deklarují na lahvi. Na zdraví!